Jak to funguje?
Pro pochopení jevu je třeba nejprve definovat a vysvětlit několik pojmů, které budeme používat.
Informace a energie
Víme, že pojmy „informace“ a „energie“ spolu souvisí. Informace je zvláštní druh energie, nesoucí „know how“, návod, vědění. Když si představíme továrnu třeba o 1000 dělnících, „informace“ je ředitel té továrny, ví a dává pokyny, co a jak je třeba dělat. Samotná „energie“ je vlastně prostá „síla“, která v sobě nese určitou informaci. To jsou dělníci, kteří konají podle pokynu ředitele, třeba, že mají odlévat písmeno „A“. (Ředitel sám může jít odlévat „A“, ale moc jich nevyrobí bez síly dělníků, kteří jej poslouchají.) 
Strukturování látek (možná bych spíš nazval „in-formování“ – látka se formuje, ale vnitřně, pomocí informace) je vlastně výměna ředitele za silnějšího, který dělníkům dá pokyn, že mají odlévat místo písmena „A“ třeba „B“. Látky – paliva, která přijdou do styku s „ředitelem“ – informací, ji přijmou, ale navenek se u nich zdánlivě nic nemění, dokud nenastane jejich hoření.
Hoření – je to chemický proces, reakce, kdy dvě (či více) chemických individuí se spojují za vzniku nové látky (látek), takže laicky by se dalo říct, že jde svatbu. Hoření je specifické v tom, že původní chemická těla v sobě uchovávají víc energie, než výsledné produkty, proto se tato přebytečná síla uvolní a vyzáří v podobě tepla a světla, produkty mají větší objem a způsobují tlak umocněný uvolněnou tepelnou energií. Jsou i reakce, které vytvářejí látky energeticky bohatší, těm je pochopitelně třeba při jejich vzniku energii naopak dodat, ale to už odbíháme od hoření.
Je třeba si uvědomit, že pokud smísíme dvě chemické látky, které jsou pro reakci vhodné (třeba vodík a kyslík), nic se nestane! Pro nastartování je třeba impuls např. v mechanické podobě (tření, stlačení) nebo v podobě jiskry, která zjednodušeně řečeno dodá počáteční energii. Nastane reakce, chemická přeměna, která se dál lavinovitě šíří do okolí směsi nezreagovaných látek.
Podle mé teorie změna v hoření in-formovaných paliv funguje tak, že „dělníci“ konají, ale jinak, než jim kázal původní „ředitel“ – trhají řetězce molekul na jiných místech a jiným způsobem; v místech, kde je molekula označena novým „ředitelem“. Uvolňovaná energie molekuly dál šíří informaci nového „ředitele“. To se projeví změnou poměru zastoupených produktů, protože proces hoření je sice v základě stejný, stále se jedná o oxidaci uhlovodíku kyslíkem, ale tato oxidace běží trochu jiným způsobem. Protože se snížil obsah oxidu uhelnatého, lze z toho soudit, že oxidace paliva probíhá účinnějším a dokonalejším způsobem, což má vliv i na úsporu spotřebovaného paliva.
Teorie, jak funguje in-formování
Je to jev velmi podobný magnetismu, kde se ovšem informace neprojevuje jako u magnetu silovým působením na vhodné (např. feromagnetické) materiály, které jsou „přitahovány jeho silou“. Toho, kdo se ptá, jak funguje in-formování, je vhodné se zeptat: „Jak funguje magnetismus?“ Když odpoví: „Přitahuje…“, tak to je jen popis důsledku, kdy magnet vhodné materiály nejen přitahuje, ale zmagnetizuje, přenese jim svoji informaci. Ale co je tedy magnetické pole? Na tuto otázku neumí věda zatím odpovědět, ale může změřit magnetickou sílu. U zdrojů pole in-formování nelze pole – informaci také změřit, ale projevuje se pozměněním hmoty, která se za vhodných podmínek chová trochu jiným způsobem, než hmota zářiči ne-in-informovaná.
Petr Zavadilík